Únor 2010

Nikdo Ti neporadí tak dobře jako Ty sám

25. února 2010 v 19:13 | Slečna Intimka |  Den po dni
Cítím se stále prázdnější...musím pořád myslet na včerejšek... celý dnešní den jsem na něj myslela...na jeho oči, na jeho hlas a na jeho nezapomenutelnou vůni...jsem prostě zamilovaná...boužel do zadaného...sakra, sakra...copak jsou na světě jen zadaní kluci?!?dneska jsem se cestou do školy (i) ze školy dost nudila a tak jsem začala jsem počítat zamilované páry :D..někteří z Vás si určitě řeknou, že jsem naprostej magor...za celý den jsem došla k číslu 15...to není moc a ani hodně...takže se určitě po světě (nebo alespoň po Praze) se toulají nezadaní kluci ;) na jednoho (asi) nezadanýho jsem se srazila na školní chodbě x)...rychle jsem se mu omluvila a při tom se koukla do jeho krásných čokoládově hnědých očí...že by přeskočila jiskra? Těžko...byl to jen náhoda a já jsem mu určitě ukradená...no nic pokračuju ve vyprávění o mém dnešním dnu...nesnáším čvrtky, protože mám školu do 16:15...grrr :/ a ještě tak debilní předměty (docela by mě zajímalo jak sestavovali ten rozvrh!) zdrávka a hudebka...o zdrávce jsem si chtěla zdřímnout, ale prostě nejde to..j.á prostě na zdrávce nikdy neusnu :D...a hudebka? Jo u ní spím každou hodinu, vyjmka byla dnešní hodina, protože jsme zpívali karaoke ;)...to byla panečku sranda, všichni jsme se skvěle bavili...vyjmka jsem byla já, neměla jsem náladu ani na to karaoke...při některých písničkách jsem se složila, protože vyvolávaly tak silné vzpomínky na které se nezapomíná (ale obstála jsem toa nesložila jsem se)...pod článkem nějaké Ty perličky hodim ;)..zítra nám začínají jarňáky (!prázdniny!) a proto si dneska sbalím pár věcí a zítra se vydávám (společně se ségrou) na venkov za babičkou...nevim do kdy tam budu, ale jedno vím jistě...jedu si tam nabrat energii a trochu si pročistit hlavu :) potřebuju to jako sůl ;)...tak to je všechno...pod tím to článkem jsou někeré moje vzpomínkové písnčky ;)

Slečna Intimka


Listen to your heart

24. února 2010 v 21:29 | Slečna Intimka |  Co na srdci to na jazyku


Chtěl to vědet... a já v sobě to už nedokázala dál dusit..řekla jsem mu to...jeho reakce byla, že musí za přítelkyní...prej se na mě nezlobí...jsem zvědavá, kdy mě pošle do p*****...nebo, že by místo mě poslal do p***** svou přítelkyní? To asi těžko...jsou spolu už 2 roky...a pak přijdu já a rozbourala jim jejich dlouholetý vztah...nikdy jsem ve vztahu neubližovala...jen mě ve vztahu ranili...chci poznat konečně kluka se kterám bych se nemusela trápit a on se nemusel trápit se mnou...poslední dobou narážím na kluky, kteří jsou zadaní...proč?!? asi mi na tuto otázku neodpovíte...někteří se mnou můžete i souhlasit...končím s tímto článkem a zas někdy...ahoj

Slečna Intimka

Srdce vyjde za Tebou

24. února 2010 v 19:19 | Slečna Intimka |  Co na srdci to na jazyku

Cítím se nějaká prázdná...žádná energie s kterou bych mohla postavit elektrárnu...jen ta
bezmoc...na dnešní den jsem se těšila, (ne)jen, že ve škole jsme skončili (už) v půl jedný, ale těšila jsem se, že po škole se uvidim s jedním moc milým a sympatickým človíčkem, který mi k mému srdci hodně přirostl...je to jen a jen zase kamarád...už mě docela štve, že jsem u kluků jen kamarádka...jinak jsem měla fakt krásný den...ještě se vrátím k tomu kamardovi, ke kterému cítím něco víc než pouhé přátelství ;)...dneska jsme měli spolu ject ze školy autobusem ♥, celej den jsem byla jak na trní, protože jsem se na něj moc těšila...když na něj čekám na zástavce začínám být ještě víc nervoznější...dočkám se ho, ale po jeho boku uvidím jeho přítelkyní :(...místo úsměvu je mi do breku...nastupuju ještě v klidu do autobusu a hned usednu na sedadlo pomalu mi slzy tečou po tváři, vytáhnu si z tašky balíček kapesníků a začala si utírat slzy...při cestě jsem se už trochu uklidnila, ale doma jsem se složila...ale nakonec jsem se vzchopila a řekla si, že mi za to nestojí...najdu si kluka (nebo se o to aspoň pokusím!) který bude bez přítelkyně...

Slečna Intimka

Každý den je jen jednou za život

23. února 2010 v 16:56 | Slečna Intimka |  Den po dni
Tak se opět hlásím ke slovu :D dneska to nebude jako včera, když jsem se Vás pokoušela zbavit zbytečných starostí, s kterými si děláte zbytečně těžkou hlavu. Dneska bych Vám chtěla vyprávět o něčem jiném a to konkrétně o mém dnešním dnu. Někteří, kteří začínají číst tento článek otočí oči v sloup a pokračovat ve čtení článku vzdají, ostatní z Vás si řeknou, že by dnešní den z pohledu někoho jiného, by mohlo být docela dobré počteníčko :( a dál budou pokračovat ve čtení článku. Takže začínáme…jako každé moje všední ráno vypadá, že mi poměrně dlouhou dobu trvá, než vylezu z vyhřáté postele, pak právě nestíhám snídaní…dále na sebe rychle navleču oblečení, namaluju se a pádím směr náměstí, odkud mi každé ráno v 6:30 jede autobus do Prahy. Cestu trávím různými způsoby…nejčastěji ve společnosti sluchátek, tj. poslouchání muziky.
Když máme před písemkou, tak ve společnosti sluchátek a sešitu, v kterém by měla být látka, z které by se mělo psát…a tak to je až do té doby než dorazím ke škole :)
, tam se zapojím do konverzace se spolužačkami, která trvá až dokud nezazvoní a my usedáme do lavic a čekáme na příchod kantora. Dnešní cesta autobusem byla vyjmečná v tom, že jsem se na nic nemusela učit a sluchátka od mobilu jsem zapomněla doma :(, ale vyřešilo jsem to, že jsem spala:D…1. hodinu jsem měla zdravotní nauku i přes veškeré mé snahy jsem usnout nedokázala, učitelka se procházela po třídě a vysvětlovala látku, která mě neuspala a ta byla Nervové obvody. 2. hodinu jsme se spolužačkou vyrazily vzhůru na 1. stupeň základní školy, kde jsme měli "učit" druhou třídu prvouku. Pro vysvětlení…naše škola (Střední škola + Základní škola) pořádá akci "Učíme se spolu" kde starší děti (většinou jsou to studenti/ky právě ze Střední školy). Při hodině jsem si málem vyřvala hlasivky, ale nakonec jsme tu hodinu úspěšně se spolužačkou i s dětmi z 2. třídy zvládly. 3. hodinu a 4. hodinu se nedělo nic vyjmečného! Až na 5. a 6. Hodinu to jsme měli dvouhodinovku tělocviku...tělocvik nemiluju a ani ho nesnáším prostě to není obyčejný předmět jako ostatní předměty. Měli jsme skákat do výšky, ale jelikož byla obsazena tělocvična, tak jsme neskákali a místo toho jsme měli gymnastiku:D a ke konci hodiny jsme si zahráli vybiku. Po obědě ve školní jídelně jsem se vydala na cestu k domovu. Dorazila jsem domů, trochu jsem poklidila a šup na blog :). Teď si jdu potrápit mozkové buňky, možná se tu ještě něco objeví během večera, ale nic neslibuju!

Slečna Intimka

Jak snadné je žít

22. února 2010 v 20:03 | Slečna Intimka |  Co na srdci to na jazyku

Tuto větu jsem si (ne)jen dneska říkala nejméně...no parkát to určitě bylo :D když se nad touto
větou jen trochu zamyslíte (stejně jako já dneska při obědě ve školní jídelně) tak Vám v hlavě začnou produkovat různé podněty o životě...těm co mají dneska "vygumováno" asi nenaskoči nic. Jak jsem se dneska zamyslela v již zmiňované školní jídelně o životě, došlo mi, že ten život u mně nabral rychle sakra obrátky...když už to je deset let co jsem začala chodit do školy, nebo je to teprve tři roky co jsem poznala svou první lásku a už za dva roky mi bude osmnáct a budu dospělá (jupííí). Mám ráda svůj život, i když mi přinesl některé vzpomínky ke kterým bych se nechtěla vracet a nejradši bych na ně zapomněla stejně tak i na některé, které se mi vryly hlubboko do srdce i do paměti...jako už zmiňovaná první láska. Taky si uvědomuju, že v životě nás vždycky nebude potkávat jen to dobré, ale i špatné. Obě tyto stránky jsem v životě potkala a určitě ještě parkrát za život se mi určitě 100% stanou. V životě se proto setkáváme s různými typy období...v některých máme takvou energii, že by z toho šla postavit jedna elektrárna :D a v druhém typu období by jsme se nejradši schovali do vysoké věže a vůbec z ní nevystrčili nos, dokud by to období neskončilo. Takto bych já charakterizovala dvě období (mého) života. Každý má samořejmě svoje dobré období a špatné období...ještě bych Vám závěrem chtěla říct, že každý období jednou končí a druhý zase začíná :) užívejte si života naplno a nevěste zbytečně hlavu, když jsem Vám něco nedaří a radujte se i když je to třeba jenom maličkost. Uvidíte, že Vám to zvedne aspoň trochu náladu :) a budete se cítit lépe! Hodně štěstí ;)
Slečna Intimka